Pomalu se stmívá, William před chvilkou usnul a na mě pomalu padá ta večerní únava. Taková ta, kterou všechny mámy světa určitě moc dobře znají. Nejradši bych si k Williamkovi vlezla pod peřinu a usnula taky. Jenže to většinou úplně tak nejde. Někdy jo, a to je pak veliká paráda. Ale většinou to moje kolečko vypadá asi následovně: vypustit vanu a vyházet všechny ty hračky, šampony, kartáčky, gumičky a věci, které lidé bez dětí ve vaně rozhodně nikdy neměli, uklidit kuchyň, srovnat to rozbordelené hračkové království našeho bytu do latě, vyrovnat všechny knížky do poliček, naskládat auta do garáží, uvařit na druhý den pro Williamka, někdy objednat bedýnky, jindy odepsat na emaily, upravit fotky, připravit posty, vyřešit resty celého dne… Večer to totiž u mě všechno vypukne. Přes den jsem mámou na plný úvazek a večer tady kmitám po bytě a jsem hospodyňkou, manželkou, blogerkou, kuchařkou, uklízečkou, tak trochu rádoby spisovatelkou a bůhvíčímještě.
