life

Je západ Slunce nad Oslem a já sedím v kavárně na kraji fjordu. Obloha tu blázní a předvádí se přesně tak, jako to norský oblohy umí. Už jsme dávno měli …

Je neděle šest ráno a my se potichu hrabeme z postele. Nikomu se nechce. Venku je ještě tma, celou noc sněžilo a Prahu pokryla tlustá bílá peřina. Williamka necháme ještě …

Pomalu se stmívá, William před chvilkou usnul a na mě pomalu padá ta večerní únava. Taková ta, kterou všechny mámy světa určitě moc dobře znají. Nejradši bych si k Williamkovi …

Byl víkend. Horké léto před třemi lety. Lepili jsme se na oranžovým gauči v malinkém půdním bytě hned u rozkopaný Plzeňský ulice na Smíchově. Větráky počítačů jely naplno a my …

Přijdu domů, nechám spícího Williamka v kočárku na terase a prolítnu byt. Do jedný ruky vezmu špinavý body, při tom odnesu ručník z rána do koupelny a Johniho ponožky, zapnu …

Je nádhernej letní večer. Sedím na terase, kolem mě tancujou svíčky a já si ani nepamatuju, kdy naposledy jsem se cítila tak uvolněně. Johni je na pár dní pracovně v …

O některých věcech jsem byla vždycky umanutě přesvědčená. Třeba, že mě třicátý narozeniny nesklátí s depresí do postele. Já se na ten den vždycky těšila. A to jsem ani vůbec nevěděla, …